BAŇKOVÁNÍ

PŘÍNOS BAŇKOVÁNÍ

Při baňkování dochází k intenzívnímu, cílenému překrvení a proniknutí krve mimo cévní řečiště. Následně pak dochází k podpoře metabolismu, stimulaci látkové výměny u baňkovaných oblastí nebo cílených bodů.

K žádoucímu překrvení dochází díky podtlaku, kdy baňka přilne ke kůži, nasaje kůži dovnitř a tím přivede k místu ve zvýšeném množství krev. Princip vytvoření podtlaku v baňce se odvíjí od typu použitých baněk (skleněné, plastové, silikonové).

Podle délky působení a intenzity přisátí lze provádět slabé tonizační, střední, silné baňkování nebo i letmé (bleskové) baňkování. Součástí baňkování může být také baňková masáž, kdy se slabě/středně přisátou (nejčastěji silikonovou) baňkou pohybuje po kůži potřené olejem.

Při baňkování dochází k prokrvení bez výrazného prohřátí dané oblasti (např. jako u aplikace tepla, lávových kamenů apod.), proto se při této technice snižuje riziko místního zánětu u chronických potíží.

Po baňkování se podle intenzity a délky baňkování objeví „modřiny“, které po několika dnech mizí.

Baňkování lze provádět jako samostatnou techniku nebo jako doplněk při klasické masáži, kombinovat napři. s masáží plosky nohou, masáží hlavy apod.

KDY JE VHODNÉ BAŇKOVAT?

Indikace

chronické bolesti svalů, kloubů,
svalové napětí, svalové spasmy, spoušťové body,
revmatické problémy,
regenerace kůže,
stimulace vnitřních orgánů,
uvolnění hrudníku při dýchacích potížích (ne akutních),
podpora lymfatického systému,
jizvy

KDY NENÍ VHODNÉ BAŇKOVÁNÍ?

Kontraindikace (baňkování se nedoporučuje)

neznámá nebo nejasná diagnóza, bolesti a potíže nejasného původu,
teploty a horečky,
extrémní vyčerpání,
bolesti a selhání srdce, léčba vysokého krevního tlaku,
krvácivé stavy, zvýšená krvácivost,
onkologická onemocnění,
jaterní onemocnění,
v těhotenství – baňkování břicha, pánve, křížové oblasti

Místní kontraindikace – baňky se nesmí aplikovat na oblasti

s poškozenou tkání, otevřené rány, zvýrazněné cévy na pokožce,
křečových žil, záněty žil,
lebka, obličej, prsní bradavky